Nejnebezpečnější pavouk žijící v Česku? Jedovatá zápřednice

07.02.2012 | Drtivá většina pavouků, kteří se vyskytují na českém území, člověku nijak neublíží. Před zápřednicí jedovatou se ale mějte na pozoru!

Zápřednice jedovatá

Téměř všichni pavouci používají k usmrcení své kořisti jed. Ale všichni z nich už nejsou od přírody vybaveni silnými chelicerami, kterými dokáží prokousnout lidskou kůži. Zápřednici s jejími dobře vyvinutými klepítky, lze proto považovat za našeho nejjedovatějšího pavouka. Setkat se s ní můžete na jižní Moravě a v Polabí.

Kousnutí zápřednice je podobné útoku včely.

Pavouk zde vyhledává nepokosené louky s vysokými travami. Na nich si staví hnízda. Každou snůšku pečlivě chrání. Pokud je vyrušen, neváhá silnými chelicerami prokousnout kůži útočníka, například dítěte, které roztrhlo zámotek zápřednice na vršku trávy.

Pavoučí kousnutí je podobné útoku včely. Pokud ale zápřednici nechá pozorovatel na pokoji, nemusí se jí bát. Živočich zaútočí jen tehdy, pokud se bude cítit ohrožen. Nebo pokud vycítí potřebu chránit své budoucí potomky.

Mohutná klepítka zápřednice hravě prokousnou lidskou kůži.

Pavouk s výstražně žlutočerveným zbarvením zadečku se nejspíš vlivem měnícího se globálního klimatu rozšiřuje z jižněji položených oblastí do střední Evropy.

Délka zápřednice se pohybuje kolem 1,5 centimetru. Nepatří tak sice k největším českým pavoukům, ale kvůli svému jedu se určitě řadí k těm z lidského pohledu nejobávanějším.  Díky silným klepítkům zápřednice snadno překoná lidskou pokožku.

Bolest do druhého dne odezní

Útok pavouka působí velkou bolest. Ta je někdy spojena s  horečkou a zrychleným tepem. Okolní tkáň také může na několik hodin ochrnout.

U citlivých osob může pavoučí toxin vyvolat zvracení. Do 24 hodin po kousnutí by ale všechny příznaky otravy měly samy odeznít.

Útok zápřednice bývá často spojován s pokusem samičky chránit své hnízdo s vajíčky a čerstvě vylíhlými mláďaty. Pavouk si je staví na stéblech trav ve výšce několika decimetrů nad zemí.

Snůška zápřednice na stéblech.

„Bylo ale zaznamenáno i kousnutí samcem. Shodou okolností se „obětí“ stal odborník na pavouky z Mendelovy univerzity. Kousnutí do dlaně se projevilo jen červeným otokem a intenzivní pálivou bolestí, která ale bez jakýchkoli následků do druhého dne odezněla,“ uvedl arachnolog Petr Dolejš.

Vyhněte se zápřednici!

Jak lze kousnutí zápřednice předcházet? Podle odborníků stačí pravidelně sekat pozemky.

„Jelikož zápřednice si staví své zámotky v květenství trav, nejjednodušším způsobem je neposkytnout pavoukovi vhodný úkryt – tedy nenechat trávu vykvést. Včasným pokosením luk lze zabránit mnohým nechtěným setkáním s tímto tvorem. Kdo tedy louky včas neposeká, bude potrestán bolestivým kousnutím,“ doplnil Dolejš.

Zápřednice jedovatá nechybí ve sbírkách Národního muzea. Nejstarší datovaný exemplář uložený ve sbírkách NM je samec ulovený prof. Františkem Millerem na slovenském Čenkově 21. 7. 1956. Poslední přírůstek do sbírek NM pak představuje samička ze srpna 2009, která pokousala čtyřicetiletého muže na dětském hřišti. O této "slavné" zápřednici pojednává také spis městské policie ve Štětí.

()


Diskuse

Zápřednice sobota 18. srpna 2012 14:09
auuu :) xxxx pátek 9. srpna 2013 12:21
de bal mne úterý 18. března 2014 13:25
de bal mne úterý 18. března 2014 13:25
kousnutí pavoukem14.9.2014 Věra pondělí 15. září 2014 9:44
Už vím co me kouslo Eva středa 29. července 2015 15:13
alergie Vendy sobota 15. října 2022 17:59